Trvalý odkaz:  Zákulisí objednávky

Zákulisí objednávky zájezdu

Ověřování dostupnosti a blokace

Zájezdy nejsou rohlíky, takže nestačí přijít a koupit je. Ten, kdo vám je prodává (ať už web nebo pobočka), musí u zájezdu napřed ověřit dostupnost. A než zájezd zaplatíte, může ho tak zvaně zablokovat.

Ověřování dostupnosti je prostě dotaz, který pošle prodejce (tedy pobočka nebo agentura) na cestovku. Dotaz zní: "máte ještě volno na zájezdu XYZ"? A cetovka na ten dotaz odpoví, jestli ano nebo ne. Někdy to cestovce může trvat, protože cestovka neví, jestli má volno. Jednak část míst může být pouze zablokovaných (nemusejí se nakonec prodat) a za druhé

• cestovka musí zkontrolovat, jestli má místo v hotelu
• a jestli má zároveň místo v letadle.

Například v roce 2010 byla spousta volného ubytování, ale nedalo se dobře sehnat místo v letadle.

Poté, co prodejce ověří dostupnost, může zájezd u cestovky blokovat nebo rovnou prodat.

Blokování zájezdu (též rezervování) provádějí cestovky u zájezdů, o kterých prodejce tvrdí, že je klient hodlá velmi brzo zaplatit. Cestovka blokovaný zájezd při ověřování dostupnosti už označuje jako obsazený. Blokuje se na pár hodin. Kdyby cestovky blokování neprováděly, mohlo by se jim stát, že víc klientů najednou zaplatí za poslední volná místa v zájezdu, což by byl průšvih (i tak se to stává, ale díky blokacím jen zřídka).

S blokacemi je svázána spousta legrace. Může se stát třeba tohle:

• Klient A v pondělí blokuje zájezd, ale nakonec ho nezaplatí. Jiný klient B v pondělí večer chce objednat stejný zájezd, ale dostane informaci, že už je plno. V úterý klientovi A propadne blokace a zájezd má opět volné místo. Kdyby to klient B zkusil v úterý, dostane kladnou odpověď a zájezd bude moci sám koupit. Protože ale nepředpokládá, že se plný zájezd uvolní, už to v úterý nezkusí.
• Mnozí lidé hledají na webech různých agentur zároveň (někteří záměrně, jiní v mylném domnění, že tam naleznou jinou nabídku). A na těchto různých webech objednávají. Může se pak stát, že paní Nováková zájezd objedná u agentury X, pak tentýž zájezd objedná u agentury Y a pak u agentury Z. Všechny agentury u cestovky provedou blokaci. Čtvrtá agentura ale už tvrdí, že zájezd už není volný. Paní Nováková propadne panice a začne objednávat jiný zájezd, protože si myslí, že její zájezd už je obsazený. Ale obsazený není, agentury pouze všechna zbylá volná místa rezervovaly pro paní Novákovou. (To je mimochodem důvod, proč se při blokaci vyžaduje jméno, aby mohly cestovky vymlátit duplicity.)
• Klient provede objednávku, agentura udělá blokaci a pošle klientovi platební příkaz. Klient se ale ještě rozmýšlí, jestli to koupí. Po pár dnech se rozmyslí, že to koupí, a tak platební příkaz zaplatí. Po dvou dnech (když platba dorazí) mu volá zděšená agentura, že blokace propadla a že zaplatil zájezd, který už je plně obsazený.

Placení

Obrovskou výhodu má kamenná pobočka cestovky nebo agentury v tom, že může klienta rovnou zkásnout v hotovosti. Pak nemusí nic blokovat. Ověří se dostupnost,  rovnou se udělá objednávka a zaplatí se to hotově. Paráda. Pobočka dá vědět cestovce, že to je zaplacené, a cestovka si to poznamená. Cestovka a pobočka si navzájem důvěřují, takže stačí, když do cestovky peníze dorazí o pár dnů později.

Mnohem hůř jsou na tom webové agentury. Někdo jim objednal zájezd. Agentura ověří dostupnost, udělá blokaci a pošle klientovi platební příkaz. Jenomže jsme v Česku a zaplatit z banky do banky může trvat třeba tři dny. Za tak dlouhou dobu by samozřejmě propadla blokace u cestovky. Agentura by ráda cestovce oznámila, že je zájezd zaplacený. Chce to stihnout dříve, než vyprší blokace, ale není si jistá, že jí ten neznámý klient kdesi na druhém konci internetu skutečně zaplatil. Agentura tedy potřebuje nějaký "důkaz" o provedené platbě. Dříve agentury požadovaly zaslání nebo nafaxování kopie příkazu k úhradě nebo složenky. Nebo příkaz naskenovat a poslat mailem. V nynější době rozvinutého internetového bankovnictví jsou to takové dost legrační metody, takže když jsem posledně kupoval přes internet zájezd, už mi jenom psala paní mailem a ptala se, jestli jsem to OPRAVDU zaplatil.

Aby měly platbu rychle na účtu, mají agentury otevřeno více účtů u mnoha různých bank. Zatímco převod peněz z jedné banky do druhé trvá do druhého dne (inu české banky), převod v rámci stejné banky se odehraje okamžitě. To je fajn, protože pak agentura hned vidí (podle variabilního symbolu), že platba dorazila. Akorát si klient musí správně vybrat si z účtů nabízených agenturou ten z jeho banky.

Není velké překvapení, že agentury nemají rády platby kartou. Banka si totiž z celkové částky strhne obvykle 3 procenta, což je dost, vzhledem k tomu, že agentura dostává celkem obvykle 7 procent. Při platbě kartou by tedy banka (nebo vydavatel karty) sežrala skoro půl marže agentury, a agentura by tak už mohla být ve ztrátě. Z toho důvodu agentury po klientech chtějí platit převodem. Kartou je obvykle možné platit v kamenných pobočkách cestovních kanceláří (Exim Tours, Čedok), protože ty už agenturní provizi nikomu dávat nemusejí.